Hořčík (Mg)

V organismu je cca 25-40 g hořčíku, většina hořčíku je uložena v kostře, dále v měkkých tkáních (slinivce břišní, játrech, svalech). Hořčík je nutný pro všechny děje v těle, kdy se vytváří nebo spotřebovává energie, je nutný pro aktivaci některých enzymů, stabilizuje molekuly DNA a chrání tak genetickou informaci před poškozením. Hořčík také upravuje dráždivost buněčných membrán, proto pokud je v těle hořčíku málo, dochází ke křečím, pokud je ho naopak nadbytek, dochází k utlumení nervové činnosti.

Důležitým zdrojem hořčíku je pšenice, luštěniny, sýry, ořechy, ovoce i zelenina, pravý čaj, káva, některé minerálky. Denní doporučený příjem je cca 350 mg/den u dospělých, v těhotenství nebo při kojení se potřeba zvyšuje až na 450 mg/den. Potřeba hořčíku se zvyšuje také při nadměrném pocení v horkých letních dnech nebo při dlouhodobé namáhavé aktivitě.

Zinek (Zn)

Zinek je v lidském organismu obsažen v množství cca 2 g. Nejvíce je zinku v kůži, vlasech, očích, kostech, v játrech atd. Zinek je nezbytnou součástí mnoha enzymů metabolismů sacharidů, tuků, bílkovin a nukleových kyselin. Je nutný také pro genovou expresi (tedy tvorbu kopií genetické informace při dělení buněk). Je také součástí hormonu inzulinu, růstového hormonu a pohlavních hormonů. Mezi další funkce patří podpora hojení ran, imunitního systému a antioxidační aktivita.

Absorpce zinku je vyšší ze živočišných potravin ve srovnání s rostlinnými. Denní doporučený příjem je cca 12-15 mg/den.

Při nedostatku zinku ve stravě dochází ke ztrátám chuti k jídlu, poruše glukózové tolerance kvůli nedostatku inzulinu, dermatitidám, vypadávání vlasů, poruchy růstu, špatné hojení ran a jiné.

Mezi nejlepší zdroje zinku patří maso, játra, mořské plody, mléko a mléčné výrobky a chléb.

I přes všechny pozitivní účinky není dobré extrémně převyšovat denní příjem zinku, ale ani ostatních minerálních látek. Akutní toxicita je u zinku již při jednorázové dávce 2 g. Chronická toxicita při dlouhodobých dávkách vyšších než 30 mg/den.