Překyselení organismu, jak se zdá, je velký boom několika posledních let. Neustále se setkáváme se zásadotvornými dietami a různými doplňky, které by měly neutralizovat vnitřní prostředí organismu a ochránit nás tak před kyselinotvornými vlastnostmi stravy a ostatních faktorů. U většiny osob a prodejců doplňků stravy jde ale spíše o business, než o reálnou pomoc klientům.

Překyselení organismu údajně stojí za opakovanými infekcemi, poruchami imunity, bolestmi hlavy a mnoha jiných potíží.

Střípky z fyziologie člověka

Každá tekutina má své pH. Stupnici pH si pamatuje určitě téměř každý, ještě ze základní školy: 0-6,9 je pH kyselé, 7 je neutrální, 7,1 – 14 je pH zásadité.

Při hodnocení acidity orgasmu, tedy zda je překyselený nebo ne, hodnotíme pH krve. Normální rozmezí pH krve je 7,36-7,44. Pokud se pH krve vychýlí mimo toto rozmezí, jedná se o poruchu vnitřního prostředí. Každá patologie má ale své meze. Nižší pH krve než 7 (výjimečně až 6,8)  totiž vede ke smrti organismu. Otázka tedy zní „Opravdu může dojít k překyselení organismu, když není možné, aby pH krve mělo hodnotu nižší než 7?“

Nic není tak jednoduché, jak se může zdát a v přírodě to platí dvojnásob. Každý organismus, člověka nevyjímaje, má několik kompenzačních mechanismů, jak upravit pH. Jsou to například tzv. pufrační systémy, ale i samotné  ledviny a játra, které dovedou pH krve velmi účinně vyrovnávat. K vychýlení pH krve z normálních hodnot dochází tedy opravdu jen výjimečně, např. při pneumoniích, obstrukcích dýchacích cest a dalších poruchách, kdy není organismus dostatečně zásoben kyslíkem.

Naopak vliv stravy není na vyrovnávání pH krve úplně jednoznačný. U některých osob se tento vliv, i když ne výrazný, potvrdil, u některých nikoli.

Jak změřit pH krve?

PH krve se měří ideálně u arteriální krve nebo arterializované kapilární krve. Měření probíhá elektrochemicky, pomocí skleněných elektrod. Je tedy velice pravděpodobné, že doma si pH krve svépomocí nezměříte.

Zastánci stravy proti překyselení organismu mohou namítat, že lze změřit pH moči pomocí lakmusových papírků. Ano, pH moči tak samozřejmě změříte. Ideální rozmezí pro pH moči se udává 6,8 – 7,4. Bohužel pH moči a krve není to stejné. Pokud tedy máte kyselé pH moči, v žádném případě to neznamená, že máte i kyselé pH krve. Hodnoty pH u moči jsou stravou již více ovlivnitelné, než pH krve. Tato ovlivnitelnost se využívala především u infekcí močových cest nebo močových kamenů.

Rozdělení potravin na kyselinotvorné a zásadotvorné

Kyselinotvorné potraviny: maso (včetně ryb a mořských plodů), vnitřnosti, masné výrobky, vejce, těstoviny, některé ořechy a semena, obiloviny (včetně pečiva), cukr, káva, černý čaj, sycené nápoje, mléko, ocet a vinný ocet, likéry, čokoláda, cukrovinky, margaríny, máslo, atd. ze skupiny ovoce jsou to brusinky, švestky, blumy a ze zeleniny rebarbora, chřest, kukuřice a růžičková kapusta, z luštěnin čočka.

Zásadotvorné potraviny: zelenina, houby, z luštěnin fazole a sója, ovoce, některé ořechy a semena, mladý ječmen, nesvařené mléko, vaječný žloutek, med, hrozinky, zelený čaj, bylinné čaje atd.

Zdroj: www.svet-potravin.cz

Zásadotvorná strava

Kyselost moči zvyšují především bílkoviny. Konkrétně z potravin se nejvíce mluví o mase, mléce, jídlech smažených a slaných, dále alkohol a kouření.

Základní principy zásadotvorné diety jsou velmi blízké zdravé stravě. Je založena na ovoci a zelenině, celozrnných obilných výrobcích, omezuje jídla smažená, tučná a přesolená, omezuje příjem alkoholu. Do tohoto bodu lze říci, že se jedná o stravu zdravou a plnohodnotnou, která splňuje principy zdravé výživy. Tyto úpravy jídelníčku jsou shodné s úpravami, které provádíme při snaze zlepšit své stravování. Zlepšení zdravotního stavu při zdravé stravě, ovšem nelze ani tak přičítat změnám pH organismu, ale spíše vyváženému přijmu živin a dostatečnému příjmu vitamínů i minerálních látek.

V extrémnějších případech se z jídelníčku vylučují bílkoviny z masa i mléka  a mléčných výrobků, některých luštěnin. Strava pak obsahuje převážně sacharidy, bílkoviny již méně. Zde si ovšem tento styl stravování značně odporuje. Nedostatek proteinů ve stravě má prokazatelné následky poruchy imunity a naopak nadbytek sacharidů podporuje vznik a rozvoj dismikrobie.

Jak již ale bylo napsáno, stravou dokážeme změnit spíše pH moči, které ovšem s pH krve nemá moc společného.

Závěrem lze tedy říci jediné. To co nás ohrožuje na zdraví, není acidóza nebo alkalóza organismu, ale spíše celkový životní styl, který se vyznačuje nezdravým stravováním, nadměrným příjmem alkoholu, kouřením a nedostatečnou pohybovou aktivitou.